Medaili za mimořádný tvůrčí počin, knihu Co nás učí nádory – paralely v chování buněk a lidí, Janě Šmardové udělil a u příležitosti zasedání Vědecké rady Přírodovědecké fakulty MU předal děkan Tomáš Kašparovský.
Unikátně koncipovanou vysokoškolskou učebnici Co nás učí nádory – paralely v chování buněk a lidí vydal MUNI Press (2021) primárně jako studijní literaturu pro posluchače kurzu Biologie nádorů pro každého aneb buněčná filozofie. Tento kurz prof. Šmardová vyučuje každoročně od roku 2013 a do roku 2021 jej absolvovalo více než 1250 studentů všech fakult MU. Kniha je však určena široké odborné veřejnosti, která se zajímá nejen o problematiku nádorů, ale o zdraví člověka obecně.
Publikace o rozsahu 364 stran je originální mezioborovým přístupem, který zohledňuje vedle molekulárně-biologického úhlu pohledu na nádorová onemocnění též související aspekty filozofické, sociologické a psychologické. Čtenářům dává příležitost rozšířit si úhel pohledu na příčiny a vývoj nádorů a zároveň jim poskytuje podněty k úvahám o jejich životě a životě celé společnosti. Tento komplexní pohled, který je unikátní v tuzemském i celosvětovém písemnictví, ve svých recenzích velmi ocenil renomovaný onkolog Jan Žaloudík a respektovaná genetička, emeritní profesorka naší fakulty, Jiřina Relichová, CSc.
Knihou se prolínají dvě výkladové linie. Jedna představuje detailní pohled současné molekulární biologie na podstatu vzniku a vývoje nádorů, a odpovídá na otázky typu: kde se nádory berou, proč vznikají a zda je jejich vývoj nevyhnutelný na základě obecně přijímaného konceptu Weinberga a Hanahana. Druhá linie hledá paralely mezi světem pravidel spolupráce buněk a světem spolupráce lidí ve společnosti, a zamýšlí se nad tím, zda my lidé, podobně jako nádorové buňky, tato pravidla nebezpečně a sebedestruktivně neporušujeme. Kniha je doplněna téměř padesáti přehlednými barevnými schématy.
Foto: Irina Matusevich
*17. 8. 1961 Lanškroun
Vystudovala obor Molekulární biologie na PřF MU, které ukončila s vyznamenáním v roce 1984 a získala titul RNDr. V letech 1984–1988 absolvovala postgraduální studium v oboru mikrobiologie jako interní vědecká aspirantka na Mikrobiologickém ústavu AV ČR v Praze a získala titul kandidátka biologických věd (CSc.). Následně byla v letech 1988−1993 zaměstnána jako vědecká pracovnice na Entomologickém ústavu AV ČR v Českých Budějovicích. Od dubna 1991 do února 1993 byla na postdoktorálním pobytu ve Spojených státech amerických, pracovala na Newyorské státní univerzitě ve Stony Brook, USA. Od února 1996 do prosince 2003 pracovala na Masarykově onkologickém ústavu jako vědecká pracovnice na Oddělení experimentální onkologie. Od září 2003 do ledna 2019 pracovala jako vedoucí laboratoře molekulární patologie na Ústavu patologie FN Brno v Bohunicích.
Od roku 2005 až dosud pracuje na PřF MU. Nejprve působila jako odborná asistentka na Katedře genetiky a molekulární biologie, po úspěšné habilitaci v oboru Molekulární biologie a genetika v roce 2005 postoupila na pozici docentky a v roce 2010 byla jmenována profesorkou.
Ve své vědecké práci se zaměřuje na studium aberací vybraných molekulárních mechanismů souvisejících s vývojem nádorů.
Byla hlavní řešitelkou šesti grantových projektů a je autorkou nebo spoluautorkou více než 50 vědeckých článků v zahraničních časopisech s impaktovým faktorem a dalších více než 30 článků v tuzemských recenzovaných odborných časopisech.
Emeritní rektor Masarykovy univerzity Eduard Schmidt obdržel čestnou medaili za celoživotní zásluhy o rozvoj přírodních věd. Tu mu udělil a při příležitosti zasedání Vědecké rady Přírodovědecké fakulty MU předal její děkan Tomáš Kašparovský.
Aktualizováno. Děkan Přírodovědecké fakulty MU Tomáš Kašparovský ocenil celkem 36 osobností, které se významným způsobem zasloužily o rozvoj fakulty, potažmo jejích pracovišť a ústavů, v posledních několika dekádách.
