„Naše fakulta je se studiem a výzkumem vesmíru nedomyslitelně spjata. Dlouhodobě a systematicky se věnujeme vzdělávání budoucích astrofyziků ale i dalších specialistů, bez nichž by poznání vesmíru nebylo možné posouvat dopředu. Naši vědci, akademici ale i studenti se na výzkumu vesmíru zásadní měrou podílí,“ uvedl v úvodu programu děkan Přírodovědecké fakulty Tomáš Kašparovský.
Ústav teoretické fyziky a astrofyziky se prezentoval výsledky v oblasti vývoje takzvaných malých družic s detektory záblesků gama záření. Norbert Werner z téhož ústavu pak představil i projekt QUVIK (Quick Ultra-Violet Kilonovae Surveyor) na konstrukci prvního českého vesmírného dalekohledu optimalizovaného na ultrafialovou část spektra. O tom, že výzkum vesmíru zdaleka není jen doménou astrofyziků přítomné přesvědčila Julie Dobrovolná, vedoucí pracoviště Environmentální fyziologie, která informovala o výzkum odolnosti vůči stresu jako perspektivního prvku v péči o astronauty.
V rámci akce se u kulatého stolu setkali zástupci vysokých škol, hosté z ESA, ale i zástupci dalších organizací a firem sdružených v Brněnském kosmickém klastru. Diskutovalo o výzvách a rolích univerzitního vzdělávání a výzkumu pro podporu udržitelného růstu, zvýšení tvorby pracovních míst a urychlení masového nástupu v kosmickém sektoru prostřednictvím rozvoje znalostí a přípravy vysoce vzdělaných odborníků pro kosmické technologie a kosmickou vědu.