Martina Pavlová je úspěšnou absolventkou Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. V současné době pracuje jako generální ředitelka české společnosti FAVEA a.s., která se se svými sto zaměstnanci soustředí na vývoj a výrobu doplňků stravy.
Studium na vysoké škole mi přineslo do života dvě výhody. Znalosti z biologie a chemie získané během pregraduálního studia a odborné znalosti získané během specializace v doktorském studiu mi umožnily chápání souvislostí a spojování dílčích informací v celek. To je velmi důležité ve vědě samotné a i v profesním uplatnění mimo vědu, pro mě ve vedení společnosti. Souvislosti umožní vidět věci z nadhledu, a to je zásadní pro další rozvoj, strategický i kreativní. Ta druhá oblast, co mi studium dalo, je nebát se jakýchkoli překážek, nezastavit se před prvním nezdarem, ale hledat další cesty. To bych určitě bez studia neuměla tak přirozeně zvládat.
Obor svého studia bych neměnila, i když původně byly mé plány jiné. Usilovala jsem o studium farmacie, ale neuspěla jsem v přijímacím řízení. Nakonec jsem se přes studium učitelství a doktorát na Chemii životního prostředí na RECETOXu dostala do farmaceutické společnosti.
S odstupem času si nejvíc vybavuji skvělou týmovou spolupráci a obrovskou motivovanost celého týmu, nadšení do práce a hledání odpovědí na stále nové otázky. V soukromém sektoru toto nadšení u řady zaměstnanců chybí. Mým cílem je, aby v naší společnosti bylo co nejvíce lidí motivovaných, kteří chtějí pro společnost pracovat a překonávat překážky, které přicházejí.
Loschmidtovy laboratoře mají řadu aktivních zahraničních spoluprací a díky tomu jsem měla možnost vycestovat a poznat, jak to funguje jinde. Tato zkušenost mě obohatila nejen odborně, ale získala jsem i jistý nadhled. Během doktorského studia jsem strávila dva roky na Tohoku univerzitě v Japonsku. Silná zkušenost byla také moje výzkumná stáž v holandském Groningenu. Zde na mne velmi zapůsobilo, jak univerzity a laboratoře spolupracují se soukromým sektorem a dochází k zhmotnění aplikované vědy, která se přenáší do reálného světa podnikání. V té době ve mě zahořela jiskřička, že moje další cesta nebude spočívat v základním výzkumu, ale ráda bych hledala propojení s průmyslem. A pak už to byl jen krůček do FAVEA, která vyvíjí a přináší nové technologie pro zpracování různých účinných látek.
Zatímco na univerzitě (v Loschmidtových laboratořích) byli lidé silně motivovaní, velký podíl mé práce ve firmě je práce s lidmi, vnímání lidí včetně jejich silných a slabých stránek. Je potřeba je motivovat, dát zpětnou vazbu k vykonané práci, jejich chování, věnovat se mezilidským vztahům v týmech. Cílený rozvoj soft skills mi v době mého studia chyběly. Též bych vytknula úzký rozhled některých univerzitních pracovišť, což není případ Loschmidtových laboratoří. Důležitá je otevřenost konkurenčního prostředí, sledovat trendy, co se děje v globálním měřítku, a nejen v České republice. Je potřeba držet krok s dobou, a to je velký úkol pro celé české školství.
Říká se, že úspěch přeje připraveným. Ale je důležité se zamyslet, co ta připravenost je. Myslím si, že nikdo se úspěšný nenarodí. Je potřeba na sobě neustále pracovat a zlepšovat se v tom, v čem chce být člověk úspěšný. Nesmíme opomíjet ani naše méně silné stránky. Důležité je pracovat s limitacemi, i když to není úplně jednoduché, nebát se a nevzdávat se při prvních neúspěších.
Ano, určitě zbývá. Čas je pro mě známá veličina, je daný. Mám práci, rodinu, dvě děti. Když jdu z práce, přepínám do role maminky a snažím se být dětem průvodce jejich životem. Postupně jsem také musela dospět k poznání, že nemůžu čekat, až mi zůstane čas na moje záliby. Prostě si čas udělám. Koníčky potřebuji, abych byla v optimálním rozpoložení a kondici – sport k vybití energie a ticho v přírodě pro zklidnění a dodání síly pro další rozhodování a motivaci.
Profesorka Jana Klánová získala prestižní ocenění Technologické agentury České republiky (TAČR) v rámci oslav 15. výročí jejího založení, které proběhly ve čtvrtek 7. listopadu v historické budově Národního muzea v Praze. Ocenění je uznáním jejího dlouhodobého přínosu pro TAČR a aplikovaný výzkum, stejně jako jejího působení ve funkci členky výzkumné rady TAČR.
Brno, město, kde Gregor Mendel položil základy genetiky, se minulý týden stalo evropským centrem syntetické biologie. V brněnském planetáriu se totiž od 6. do 8. listopadu konala prestižní konference Applied Synthetic Biology in Europe VII, zaměřená na využití syntetické biologie v praxi. Na konferenci se sjelo 150 odborníků z více než 30 zemí světa, aby diskutovali o tom, jak mohou přístupy syntetické biologie pomoci řešit některé z nejpalčivějších problémů současnosti – změnu klimatu, onkologická onemocnění či ekologickou udržitelnost.
