Výzkum týmů pracujících na Farmakologickém ústavu se dlouhodobě soustředí na preklinický i aplikovaný výzkum léčiv a inovativních farmakologických postupů. Za tímto účelem využíváme několika přístupů, a to: i) ověřování a zpřesňování znalostí o mechanizmech účinku psychofarmak a identifikace jejich nežádoucích účinků (farmakodynamický přístup), ii) studium farmakokinetických vlastností psychofarmak (farmakokinetický přístup) a iii) studium dědičně podmíněné variability odpovědi organismu na podávání léčiv včetně možného epigenetického ovlivnění buněk v oboru cílené terapie v onkologii (farmakogenetický přístup).
Farmakodynamické studie se soustřeďují především na identifikaci nových psychofarmak s antidepresivním, anxiolytickým a antipsychotickým potenciálem. Do skupiny studovaných léčiv patří kromě jiných ketamin jako potenciální rychle působící antidepresivum. Slibným zdrojem pro vývoj nových antipsychotik je endokanabinoidní systém v mozku, který ovlivňuje další neurotransmiterové systémy, např. dopaminergní, serotonergní, glutamátergní. Mezi studované nežádoucí účinky patří především vliv antipsychotik, ale i schizofrenii podobného fenotypu (animální modely), na rozvoj metabolického syndromu a hladiny adipokinů.
Farmakokinetické studie se zaměřují na aktivitu jednoho z nejdůležitějších biotransformačních enzymatických systémů, cytochromu P450 (CYP). Metabolická aktivita CYP je ovlivněna mnoha faktory, jako jsou pohlaví, věk, genetický polymorfismus a xenobiotika. Interindividuální rozdíly v aktivitě CYP, způsobují odlišnou rychlost metabolizace léčiv mezi jednotlivými pacienty a mohou hrát významnou roli v bezpečnosti a účinnosti podávaných látek. Stanovení vlivu používaných i potenciálních léčiv na aktivitu tohoto metabolického systému je nezbytné pro dosažení bezpečné a účinné farmakoterapie. Farmakogenetické studie se soustředí na hledání souvislostí mezi variabilitou odpovědi na cílená protinádorová léčiva a expresí vybraných biomarkerů. Tyto jsou studovány především na úrovni epigenetických mechanismů (mikroRNA), které regulují jejich expresi. Změny v expresi mikroRNA jsou zkoumány také v kontextu možného farmakologického ovlivnění. Hlavními cíli celého projektu je přispět k výzkumu a vývoji nových léčiv a zlepšit stávající klinické rozhodování v indikacích nákladné cílené terapie. Projekt využívá analýz klinických dat i validované animální modely.

Publikace